Schrader, Presta, Dunlop: Pro a proti jednotlivých typů ventilků
Schrader, Presta, Dunlop zkráceně AV, SV, DV. Na pultech obchodů běžně najdete tyto tři typy ventilků. Proč se je naučit rozlišovat? Třeba proto, abyste věděli jaký si koupit plášť, nebo jakou hlavu pumpy použít, když budete dohušťovat kola. Nedá se říct, že by jeden typ výrazně převyšoval ostatní. Každý z nich má svá specifika, výhody i nevýhody. Pojďme se na ně podívat.
Schrader (AV) – autoventil
Z automobilového průmyslu si tento ventil postupně prošlapal cestu i do cyklo světa. Hlavní předností autoventilku je snadná instalace duše. Stačí prostrčit ventil otvorem v ráfku a nahodit duši po obvodu kola. Výhodou je i to, že si kolo bez problémů dofouknete kompresorem na každé benzince, kterou potkáte.
Huštění tohoto ventilu je taky velmi snadné a rychlé. Schrader ventil má stejný průměr po celé své délce a v horní části je závit, na který se připevňuje pumpa. Uvnitř ventilku najdeme pružinový kolík, který funguje jako zpětný ventil. Po jeho stlačení lze z duše vyfouknout vzduch. A na stejném principu funguje i nafukování. Hlava pumpy vyvine na kolík tlak, čímž umožní, aby do duše proudil vzduch. Po sejmutí hlavy pumpy z ventilku se pružinka v kolíku postará o to, aby ventil nepropouštěl vzduch ven.
Mezi nevýhody patří vyšší hmotnost a větší šířka. Širší ventil totiž potřebuje v ráfku větší díru. V oblasti ventilku je pak na ráfku méně materiálů, což může negativně ovlivnit jeho celkovou pevnost. Platí to obzvlášť u užších silničních ráfku, nebo karbonových zapletených kol. I proto dnes autoventil najdeme hlavně na levnějších kolech.
Presta – galuskový ventil (SV/FV)
Aktuálně nejpoužívanější ventilek v cyklistickém odvětví. Má asi o 2 mm menší průměr než Schrader, takže vyžaduje menší díru v ráfku. Výhodou je i váhová úspora (cca 5 g) oproti všem ostatním ventilkům.
Presta ventil má v horní části malou matku, kterou je třeba před huštěním odšroubovat. Jen tak bude vzduch proudit do duše. Pokud chcete vzduch jen upustit, stačí matici zmáčknout a po dosažení optimálního tlaku zase zašroubovat.
Vnitřní hrot s maticí je poměrně tenký a hlavně začátečníkům se stává, že ho při nasazování nebo sundávání pumpy ohnou. Ventil pak netěsní, jak má, a je nutná výměna. Další nevýhodou může být i to, že se Presta nedá hustit autokompresorem. Pokud si s sebou na kolo nevezmete hustilku (nebo FV/AV redukci), benzinová pumpa vás nezachrání a budete muset spoléhat na pomoc náhodného cyklisty.
Galuskový SV ventil se používá i v bezdušových systémech. Jádro bezdušových ventilků lze vyšroubovat ven pomocí přiloženého nástroje. Pak stačí vlít tmel ventilkem přímo do pláště, našroubovat vnitřní hrot zpět a dofouknut kolo. Jak a proč přejít na bezduše jsme už v našem magazínu řešili.
Dunlop (DV) – klasický cyklo ventil
Dunlop býval nejrozšířenějším ventilkem v cyklistickém segmentu, dnes už se tak často nepoužívá. Je přibližně stejně široký jako Schrader a je možné je kombinovat.
Výhodou Dunlop ventilku je, že se dá rychle povolit a vypustit. Má vyměnitelné jádro, takže pokud přestane těsnit, nemusíte měnit celou duši, ale jen jeho “vnitřnosti”. Nevýhodou je trochu složitější instalace. Ventilek totiž musíte rozšroubovat, prostrčit otvorem v ráfku a zase sešroubovat dohromady. Horší je i kontrola tlaku. Tento ventil je totiž jednosměrný a umožňuje proudění vzduchu jen směrem dovnitř. Pokud chcete vzduch upustit, musíte vytáhnout jádro ventilu.
Jakou zvolit pumpu?
Většina moderních pump a hustilek (obzvlášť těch dílenských) má dvojí hlavu, aby se daly použít na všechny typy ventilků. Pokud máte starší pumpu nebo kompresor s hlavou jen na autoventil a na kole Prestu nebo Dunlop, pořiďte si FV/AV redukci na ventilek.
Kola foukejte na doporučené tlaky, které výrobce plášťů uvádí vždy na bočnici. Silničky na cca 7 barů, trekingová kola a gravely na 3-4 bary a horská kola na 2-3 bary. Najít optimální tlak i s ohledem na hmotnost jezdce a jízdní vlastnosti je však trochu alchymie, která chce čas a trochu experimentování.