Rozhovor s Janem Hruškou: „Snad se bude dál závodit tak, jako za starých časů.“
Od roku 2006, kdy GHOST Team vznikl, se jezdci v červeno-bílých dresech stihli objevit na většině nejdůležitějších závodů v Česku i Evropě. O tom, jak pandemie ovlivnila fungování profesionálního týmu a vlastně celý cyklobyznys, jsme si povídali s Honzou Hruškou, managerem GHOST Teamu, bývalým profesionálním cyklistou a jediným Čechem, který navlékl růžový trikot na slavném Giro d'Italia.
Jak hodnotíš rok 2020, jaké závody jste stihli a jak vám covid zkřížil plány?
Sezona 2020 byla poznamenána hned v úvodu, kdy jsme doslova utíkali ze Španělska, kde jsme byli na soustředění. Byl to divoký začátek. Nebyly letenky, zavíraly se hranice a po divokém příjezdu jsme měli hned několik pozitivních. V tu dobu to vypadalo, že sezóna 2020 snad ani nebude. O to rychleji se vše otočilo a kromě doslova pár závodů se stihlo objet vše, co jsme chtěli, a to i přesto, že se překrývaly termíny. Snad jen jediný závod mě mrzí, a to je Cape Epic, kam naši dva kluci sice přijeli, ale závod byl zrušen a to bylo velké zklamání pro celý tým.
Takže hodnotím sezonu jako úspěšnou a vzhledem k tomu, co vše se dělo, tak jsem rád, že byla, jaká byla.
Jak vůbec v těchto ztížených podmínkách Ghost Team funguje?
Vše je těžší, složitější, ale ne zase natolik, abychom nedokázali trénovat a připravovat se na závody. GHOST tým je rodinný tým postavený pyramidově. Velká základna hobby jezdců a především jezdkyň, spousta dětí v JUNIOR týmu a vše nahoře uzavírá Elita. Takže drtivá většina týmu to nehrotí a trénují, jak mohou a jak chtějí. Elita to má složitější především v tom, že se stále mění kalendář a akce se překrývají, což je náročné na psychiku, fyzičku i nějaké cílené ladění formy. Doba přeje těm, co umí rychle reagovat, nerozkopne je sebemenší změna a mají vysoký výkonnostní standard celoročně.
Co všechno jste museli kvůli covidu změnit?
Naštěstí těch změn nebylo tolik. Ano, zkrátilo se soustředění ve Španělsku, ale zase tím, že byla odložena sezóna a bylo dobré počasí, tak se vlastně soustředění ,,v teple“ odehrálo později a v ČR. První zrušenou akcí byl Epic, což zabolelo. Jaro bylo těžké především na morálku. Trénovat a nevědět, kdy budou první závody, je doslova „na palici“. Závodnici nevěděli, zda už ladit formu, protože za týden budou závody a zase, co když vyladím a vše se odloží a pak přijde útlum, zrovna když se začne závodit? Já tvrdím, že hlava dělá 50 % výkonu a v této době dostávala hlava strašně zabrat. Úpravy kalendáře byly nekonečné… Muselo se vyškrtat, co nebylo klíčové, a odnesly to především menší, pěkné a oblíbené závody. Termínové kolize byly skoro každý víkend. Ale asi díky tomu, že cyklistika měla hlavní sezonu v době, kdy vše fungovalo v zásadě normálně, škrtlo se maximálně 10 % akcí.
Svět se bude z pandemie vzpamatovávat dlouho. Jak to podle tebe bude se závoděním?
Děsí mě dvě zásadní věci. První je, že se úplně rozsypává dětský sport a děti leniví! Bojím se, že návrat do fyzického standardu, co měly děti před tím cirkusem, bude tak těžký, že jich to spousta nezvládne. Navíc jsou protrhány sociální kontakty. Společný zážitek je vždy intenzivnější! Druhá věc, kterou nechci a jen doufám, že to je dočasné, je online závodění. Zrovna cyklistika je kontaktní sport, jde (alespoň v našem týmu) o to se potkat, sdílet po závodě své zážitky z tratě, seznamovat se, fandit si a držet partu. To v online světě nejde! Nebo naprosto sterilně a nedává mi to smysl. Ano, dá se porovnat, pro ty, co o to stojí, kdo ušlape více wattů. Ale kde je jízda v háku, lepé a hůře zvolená stopa, odhadnutí, kdy se zvednou a zkusit odjet, pohyb ve skupině… Je to jen tupé porovnání, kdo kolik ušlape, ale to nemá s cyklistikou v reálu nic společného. Jezdíme hlavně masové závody a tam si dovoluji odhadnout, že 95 % lidí si jede kolo užít a ne slepě hoblovat sedlo.
Snad se bude dál závodit tak, jako za starých časů. Čert vem, zda na startu budeme v rouškách nebo oddělených skupinách. To se vydrží a není to na vždy. Sezonu 2021 to ovlivní jistě ještě výrazně, ale myslím si, že další roky už bude vše více v klidu a normálu. Organizátoři se učí, jak to dělat a lidi si zvyknou na nějaké to opatření, kterých bude, pevně věřím, ubývat.
Pandemie ovlivnila i celý cyklo byznys. Chybí hliník na rámy, chybí komponenty. Výrobci nemají z čeho vyrábět a prodejci co prodávat. Nabídka je omezená, poptávka po kolech enormní. Jak myslíš, že bude celá tahle situace vrcholit?
No, kdo by to před rokem řekl, co všechno bude „na čekačku“ a nedostatkové. A to nejen velomateriál, ale všechno kolem, včetně některých potravin. Myslím si, že vrchol doby nedostatkové (u veloprůmyslu) ještě nepřišel a čeká nás snad v létě. V podstatě jsem za to, že věci nejsou, rád. I když nám to komplikuje chod týmu a skladovou zásobu dílů, dodávky kol atd. Rád jsem především proto, že konzum a nedočkavost společnosti byl před covidem naprosto šílený. Všichni chtěli všechno a to hned. Všechno bylo ve stovce barev, stovce příchutí a stovce velikostí. Teď si lidi budou věcí víc vážit. Víc přemýšlet, co fakt potřebují a co jen chtějí. Když někdo něco chtěl, tak šel a koupil si to. Teď jde, čeká ve frontě nebo pořadníku a má čas popřemýšlet o hodnotách… Podle mě se to za rok, dva srovná a bude všeho dost, ale bylo by fajn si zapamatovat to, jak to je dnes. Někde jsem zaslechl zajímavou větu: „Kdo si dnes nakupuje věci, co nepotřebuje, bude zítra prodávat věci, co potřebuje.“ K tomu není co dodat!
Jízda na kole teď prožívá velký boom, protože je to vedle běhu v podstatě jediný dovolený pohyb. Bude to podle tebe mít nějaký pozitivní vliv na profesionální cyklistiku? Nebo ta vlna zájmu splaskne, až protiepidemická opatření povolí?
Začnu trochu odlehčeně. Už dlouho mě svrbí prsty někam napsat, ať fofrem otevřou ty obchoďáky, kina, foody a hospody, protože v lese se už nedá hnout :)
Ale je fajn, že lidi, ač nedobrovolně zjistili, že město nekončí obchoďákem, ale že za obchoďákem je pěknej les, že od jejich baráku do práce vede pěkná cyklopěšina parkem a že u potravin jsou stojany na kola, co se jim najednou hodí… Kvůli covidu hodně lidí shnije za živa u počítačů a mobilů, protože se bez organizované skupiny nedokáží motivovat. Ale chci věřit, že mnohem více lidí se zamyslelo nad tím, jak žijí a jak chtějí žít a hlavně v jakém těle. Objeví kouzlo endorfinů, příjemnou únavy po sportu a především vyčištěnou hlavu. Jistě se někteří vrátí do starých kolejí, ale myslím si, že výrazně přibude sportujících. Za rok, co tady straší ten vir se už nějaký návyk vybuduje.
Na profi cyklistiku by to mohlo mít vliv. Nemyslím, že se od počítačů teď vykutálelo několik poloobézních dětí, z kterých vyrostou elitní jezdci. Ale čím více nás bude sportovat tím lépe. Bude větší spotřeba sportovního zboží, takže bude více peněz ve firmách, co sportovní věci prodávají a sportovce chtějí oslovit. A to se děje především prostřednictvím jiných sportovců, klubů a sportovně zaměřených akcí. I nesportovní firmy pustí více do sportu. Pokud si spočítají, že drtivá většina lidí sportuje, tak budou cílit právě sem místo na reklamy v online hrách a podobně.
Ke konci minulého roku posílila Ghost Team Jana Pichlíková mistryně ČR v XCM a Xterra a vítězka NOVA CUP. Prozraď, jak probíhaly námluvy a jak s odstupem hodnotíš rozhodnutí přibrat Janu do týmu?
On to byl takovej „ťukec“ už před lety, když měnila angažmá a šla do Bikeranch. Tenkrát jsme si jen povídali a já měl v týmu plno. Jen jsem ji řekl svůj názor na to, která nabídka z těch, co má, je dobrá. Jó radit, to já umím :-) Pak se naše cesty rozešly a koncem letošní sezóny jsme se na závodech potkali víceméně náhodou a zrovna byl čas si povídat… Lidi do týmu moc neukecávám. Chceš, nechceš. Nemám rád lámání přes koleno a každý by měl jít tam, kam chce, a ne tam, kde ho ukecaj a naslibují hory doly. Takže po nezávazném rozhovoru se vše začalo nenásilně posunovat až do nynějšího stavu. Za Janču jsem rád. Mám pocit, že to je normální holka, což je pro mě mnohem důležitější než výsledky. Vím jistě, že v mém týmu nebude nikdy jezdec, s kterým si nesednu lidsky, i kdyby měl v nohách dynamit a za sebou top sponzora. Hodnotit Janču je nyní moc brzo. Rozhodně to z mého pohledu zapadá. Jsme tým, co má silnou dívčí komunitu a Janiny výsledky budou dobíjet všechny holky u nás! Jezdíme kalendář, co Janě vyhovuje, takže i zde vládne shoda a navíc ji nechám dostatečný prostot i na její vlastní akce, které plánuje. Vše, co jsme do dneška řešili, bylo lidsky v naprosté pohodě a to je zásadní pro mě i pro tým.
Je škoda, že padlo soustředění ve Španělsku. Tam se s každým nejvíce poznám. Když s někým žijete (vaříte, perete, uklízíte, nakupujete…) jako komunita pohromadě několik týdnů, tak na něj vyplave vše. Tam se i všichni nejlépe seznámí. Snad stihneme alespoň nějaké předsezónní soustřeďko, jako poznávačku. Ale s holkama z týmu se již znají déle a jednu týmovou akci už stihla. Takže do naší GHOST rodiny už zapadla.
Na loňském Lectoru, který budil kontroverze svou unikátní zadní stavbou, máte už odježděnou celou (i když pandémií poznamenanou) sezónu, jak se kolo osvědčilo v praxi?
Ano, ano. Byly na něj jen dva diametrálně odlišné názory. Mně se líbil. A v týmu jsem slyšel taky jen kladné reakce na design. Možná se mně báli říct pravdu… :)
Kolo fungovalo dobře a nebyl ani žádný problém s rámem. Za super věc považuji novou teleskopickou sedlovku. Můžeme porovnávat starý a nový Lector a shodujeme se na tom, že ten nový je více do terénu. Geometrie rámu je dělaná na lepší průchodnost terénem a jiný úhel vidlice dává v těžkých pasážích větší jistotu. Kdybych to měl přirovnat českému čtenáři, tak ten starý Lector byl takovej chrt na Kolo pro život a ten novej je tank na NOVA cup. Osobně mi nedalo nezkusit v našich amatérských podmínkách i tlumení té zadní prohnuté stavby, která by měla fungovat jako listové péro. Nebyla to nijak sofistikovaná metoda, ale i tak jsme se v dílně dopracovali k hodnotě 2,5 cm propružení. Takže dávám ruku do ohně, že to něco dělá ;-) Velice příjemná novinka je vedení bovdenu a hadic na rámu, respektive jen pod plastem. V praxi se to osvědčilo při výměně brzd, kdy se to dá vše stihnout za pár minut, bez rozpojení hadic. A kryt navíc supluje ochranný polep rámu proti odlétajícímu kamení.
S jakými ambicemi vstupuje Ghost Team do nové závodní sezóny? Na co se můžeme těšit?
Vzhledem k tomu, jak se věci vyvíjí, tak se můžete těšit na to, že budeme možná i závodit. :) Věřím, že se vše srovná do takové míry, aby se dalo koncem května nebo v červnu závodit, a pak to bude zase šrumec. Tým moc věcí nemění, takže nebudou ani nijak zásadní novinky. Kalendář máme v plánu držet podobný jako v uplynulém roce. Tedy České poháry, masové akce a seriály jako Nova Cup, Kolo pro život. Díky Janě se ukážeme i na Xterra závodech a v plánu by neměl chybět ani nějaký ten etapák, ale s tím, jak se věci teď mají, čekáme na klidnější stav věcí. Tým dál pokračuje pod stejným názvem GHOST team a v drtivé většině se stejnými partnery, za což všem moc děkuji. Tím pádem se nemění ani barva dresů a dál se budeme červenat. Pokračuje i dětský tým a opět se nám podařilo rozšířit náš dámský tým, což je naše chlouba :)
Na co se i my moc těšíme, je nový Lector FS, což je zcela nové celopéro od GHOSTU. Vše kolem kol se nyní trochu táhne, ale náš plán je, že bychom tuto „žehličku“ měli v sezoně 2021 povozit a odzkoušet si co umí.
Další zajímavé články:
