Human Fish Gravel: 300 km Julskými Alpami a 6. místo pro našeho produkťáka Petra
Human Fish Gravel je mezinárodní třídenní etapový závod na gravelových kolech. Jede se v okolí jezera Bled a Julských Alp ve Slovinsku. Celkem 3 etapy s převýšením více než 6 500 m měří dohromady přes 300 km. Na startu se letos v květnu sešli závodníci z celé Evropy. Své zástupce tu měli domácí Slovinci, pak Italové, Holanďané, Maďaři, Rakušané, Litevci, Belgičani a taky Češi. Mezi nimi i produktový manažer Mojekolo, Petr.
Závod Petrovýma očima
Je květen a já vyrážím směr Slovinsko na etapový závod Human Fish Gravel. Přede mnou jsou tři dny a přes 300 km Julskými Alpami s 15 až 20km stoupáními. S tím jsem počítal a těším se na to. Radost ale nemám z počasí, které náročnost letošního závodu vystřelilo na úplně jiný level. Celé tři dny téměř bez přestání prudce lije a teplota kolísá mezi 12 °C na startu a 3 °C na vrcholcích těch nejtěžších výjezdů.
Už na startu je mi jasné, že kvůli počasí to letos bude více souboj s vlastní hlavou, než s tratí a ostatními účastníky. Spousta z nich to vzdává už po první etapě, někteří odolnější v průběhu té druhé, nejdelší. Ja zatínám zuby a držím. S těmi nejotrlejšími nastupuju do třetí etapy.
Jak jsem dopadl
Zpětně můžu říct, že mi náročné podmínky a nekončící táhlé výjezdy opravdu sedly. V první etapě jsem přijel ve druhé skupině na 7. místě. Druhou etapu jsem končil dokonce šestý. Nejlépe jsem si však vedl v etapě poslední, kterou pořadatelé kvůli hrozícím bouřkám zkrátili ze 105 na 60 km.
I tak byla 3. etapa nakonec tou nejtěžší. Stoupalo se dlouhých 20 km až do výšky 1 500 m. n. m. Poslední dva kilometry měly sklon až 20 stupňů po šotolině a byly podle mě na hraně vyjetí. V tomto dlouhém výjezdu se mi podařilo udržet se v první skupině a nakonec z toho bylo dělené 3. místo. V celkovém součtu jsem nakonec tento náročný etapák dokončil na 6. místě jako nejlepší z Čech v závodě.
Drsný test vlastní morálky a taky našich produktů
Jak jsem zmínil, byl to pro mě souboj hlavně s vlastní hlavou. Nejdůležitější věcí bylo správné oblečení, dostatek jídla a pití a taky funkční a odolné vybavení. K mému potěšení jsem mohl pro potřeby závodu využít některé produkty značek z naší nabídky, které mám v Mojekolo na starost.
Věcí, bez které bych se neobešel, byla bunda Santini Fango Verde Militare. Ve chvíli, kdy na vrcholu stoupání klesla teplota až o 10 stupňů a začalo se dlouze sjíždět dolu, byla tato větrovka neocenitelným pomocníkem. Vyzdvihnout musím materiál, který mě udržel v teple a neprofouknul. Plusem je i úžasná skladnost, vejde se do kapsy. Ocenil jsem i zip, se kterým se dobře manipuluje i s promrzlými prsty. Gravelový "zablácený" vzhled je už jen třešničkou na dortu.
Skvěle mi posloužil i dres s dlouhými rukávy Santini Ecosleek Bengal White. Má dostatek kapes na vše potřebné a navíc ho Italové ušili z příjmeně přilehavého a až neuvěřitelně lehkého a prodyšného materiálu. Parádně si vedla i čepička Santini Bengal Fluo Green, která mi chránila hlavu v nízkých teplotách a dešti, odváděla pot.
Posledním Santiniho kouskem, který jsem podrobil testování, byl ochranný krém po jízdě. Pro někoho možná blbost, pro mě nakonec naprostá nezbytnost. Po dlouhých hodinách v sedle v dešti a písku dokáže krém na intimní partie Santini Post Ride Repair Fomula ulevit i regenerovat. Fakt funguje, ověřeno na vlastním zadku.
Na čepici jsem měl nasazenou helmu HJC Valeco Silver White. I když je to střední třída v naší nabídce HJC, tak mě model Valeco překvapil především svou nízkou hmotností, bezchybným odvětráním a taky pohodlným systémem zapínání.
Náhradní duši S-Tubo CX/Gravel jsem naštěstí nemusel použít. Pro jistotu jsem si ale vezl dvě na rámu, i když jsem jel bezduše. V závodě totiž nebyla žádná možnost, jak se dostat do zázemí, takže si jezdec musel se vším poradit v terénu. Překvapila mě jejich neuvěřitelná skladnost. Ze dvou oranžových duší Tubolito jsem udělal menší smotek, než z jedné klasické gumové. Vyzdvihnout musím i jejich nízkou hmotnost. Za každý ušetřený gram jsem ve stoupáních tiše děkoval.
Poděkovat na závěr musím i mým nadřízeným. Umožnili mi totiž vzít si volno a zúčastnit se závodu, i když jsem byl teprve ve zkušební době a neměl na dovolenou nárok. Děkuju!
Přečtěte si:
