S plášti Continental na nejdelší MTB závod na světě

Markéta Peggy Marvanová se před pár lety rozhodla, že nechce žít jen pohodlný život moderní doby. S touhou poznat své možnosti se začala vrhat do extrémů. Zbláznila se do přírody, kola a minimalismu. V přírodě našla sama sebe i partnera Adama, se kterým její dobrodružné cesty nabraly další rozměr. Spolu s Adamem téměř všechny dny v roce touží poznávat nové věci spojené s přírodou a lidským organismem. Jezdí na závody zpravidla dlouhé přes 1000 km a vedoucí nedotčenou krajinou. Na nejdelším MTB závodu planety American Trail Race řádně otestovali pláště Continental.
 

Pláště Continental jsou častou volbou závodníků, kteří jezdí extrémně dlouhé závody bez zabezpečení. Při těchto závodech hrají roli hlavně dvě věci. Spolehlivost a váha.

Spolehlivost, protože pravidla závodníkovi neumožňují nikoho požádat o pomoc. Na trati je každý sám za sebe a veze si veškerou nutnou výbavu na přežití, opravu kola, spaní, oblečení, jídlo a pití na cestu do mnohdy 200 kilometrů vzdálené civilizace. A váha, protože ta ovlivňuje rychlost jízdy v terénu.

Proto, když jsme letos řešili, do jakých plášťů obujeme Lapierre Prorace SAT na nejdelší závod horských kol světa s tratí dlouhou 8200 kilometrů, zvolili jsme pláště Continental Race King ve směsi Pure Grip. Zvláště tyto pláště jsme z naší předchozí zkušenosti měli vyzkoušené na zdolávání až 4 000 kilometrů dlouhé jízdy v terénu. 

Na této závodní trati na nás ale čekalo zásadní ztížení. A tím byl fakt, že první cykloservis se na trati nacházel až na 4400. kilometru a nejbližší místo, kam jsme si mohli poslat náhradní pláště, byl cykloservis až na 4990. kilometru. Na bližší místo jsme si náhradní pláště poslat nemohli. Americká pošta nám oznámila, že nám nikdo balík s plášti na poště nebude držet, protože nejsme američtí rezidenti. To byla pro nás jedna z největších hrozeb. Věděli jsme, že pokud pláště selžou, mohou vás na takto pusté trati zpomalit v řádu několika dní. Jízda terénem nám navíc neumožňovala, abychom si vezli s sebou náhradní pláště na kole. Byli bychom přetížení a na kolech už by nezbylo místo na uložení ostatních věcí. Hlavně vody na pouštích. 

A tak před námi stála zásadní otázka. Zvládneme na pláštích ujet nejméně 4400 kilometrů do nejbližšího cykloservisu? 

Po ujetých 3950 kilometrech v nás začala panovat nejistota. V území plném trnů jsme s ubývajícím vzorkem začali mít stále častější defekty. Báli jsme se, že pokud se prostředí ještě zhorší, možná nebudeme mít dostatek lepení na duše. Nakonec jsme ale na pláštích dojeli do 4400 kilometrů vzdáleného servisu ještě s rezervou několika lepících fleků. Koupili jsme si pro jistotu náhradní duše a na pláštích dojeli na vysněný 4990. kilometr do místa, kde jsme opět mohli na svá kola obout pláště Race King a podpořit tak bezproblémovou jízdu do více než 3000 km vzdáleného cíle. 

Takže odpověď již dnes víme. Zvládli jsme na Race King pláštích ujet 4990 kilometrů. Ačkoli se plášť chvílemi jen těžko bránil útoku trnů, stále nás držel v extrémních terénních pasážích.

Výměna pláště Continental Race King po 5000 km jízdy v extrémních podmínkách

Přední plášť Continental Race King Peggy Marvanové po 5000 km jízdy v extrémních podmínkách

Zadní plášť Continental Race King Peggy Marvanové po 5000 km jízdy v extrémních podmínkách

Poznámka: 

S celkovou váhou cca 85 kilogramů (kolo+já+výbava) jsem pláště měla v tak dobrém stavu, že jsem při zdolávání prvních 4990 kilometrů, ani následujících 3300 nemusela prohazovat přední a zadní plášť. Adam, který na své kolo působil váhou o cca 20 kg větší, musel na 3000. kilometru prohodit přední plášť se zadním. Kdyby to neudělal, už by mu na 5000. kilometru na zadním plášti nezbyl vůbec žádný vzorek.

PS.: Závod Peggy a Adam dojeli za 48 dní a 22 hodin. Na trati dlouhé přes 8000 km nastoupali 109 000 výškových metrů. Více o jejich cestě závodem si můžete poslechnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=OdAanzDLtFc&feature=emb_title

Pláště Continental v sortimentu Mojekolo.cz >>