Levná vs. drahá cyklistická helma. Připlatit si, nebo šetřit?
Diskutovat v dnešní době o tom, jestli přilbu na kole ano či ne, je asi zbytečné. Vždyť podle BESIPu podstupují cyklisté, kteří nosí cyklistickou helmu, 19x menší riziko úmrtí než ti, kteří ji nepoužívají. Vyplatí se ale do helmy investovat víc? Za co vlastně připlácíme v těch nejdražších modelech?
Bezpečnost především
Nenechte se zlákat podezřele levnými nabídkami na tržnicích. Helmu na kolo kupujte nejlépe v cyklistických obchodech, případně u jiných prověřených obchodníků. Jen tak budete mít jistotu, že nabízená helma získala potřebné bezpečnostní certifikáty.
V České republice musí všechny modely helem (bez ohledu na cenu) plnit normu ČSN EN 1078. Ta vám dává jistotu, že daná přilba je konstrukčně i bezpečnostně vyhovující. U dražších přileb se setkáte s dalšími zahraničními atesty kvality, které mívají ještě přísnější normy.
Asi nejznámějším bezpečnostním prvkem, se kterým se u dražších helem můžete potkat je systém MIPS. Multidirectional Impact Protection System (MIPS) je dodatečný systém ochrany hlavy, který má při pádu nebo nárazu eliminovat rotační síly. Je to vložka ve vnitřku helmy, která je ke skořepině připevněna elastomery (gumičkami). V případě pádu se vnější skořepina helmy okamžitě zastaví o překážku, ale vložka MIPS s hlavou může díky natahování elastomerů pokračovat v pohybu. Systém MIPS tak zmírňuje razanci nárazu a pohlcuje část rotačních sil, které by se jinak přenesly až na mozek.
Pokročilá konstrukce
Bezpečnost helmy ovlivňuje i její konstrukce. Cyklistiká helma jako taková má v podstatě dost jednoduchou stavbu. Skládá se z polystyrenového jádra a svrchního plastového obalu. Zatímco u levných modelů je vnější skořepina k jádru přilepená třeba jen páskou dokola, dražší helmy využívají tzv. in-mould technologii. To znamená, že vnější a vnitřní části jsou při výrobě slisovány k sobě. Taková helma pak nabízí větší odolnost, nižší váhu a taky ucelenější a designově vyladěnější vzhled.
Skoro každý výrobce pak vyvíjí i vlastní konstrukční řešení, kterými se snaží zvýšit bezpečnost svých helem. Třeba nejdražší závodní modely helem HJC Ibex 2.0 a Furion 2.0, které vozí třeba jezdci profi týmu AG2R Citroën, jsou vybaveny ještě tzv. Internal Reinforcement Structure. Jde o vnitřní výztuhy integrované v průběhu výroby do polystyrenového jádra. Vnitřní rám pak nejen drží helmu pohromadě, ale hlavně zvyšuje její odolnost v případě nárazu.
Helmy Furion 2.0 a Ibex 2.0 v barvách AG2R Citroën; Zdroj foto: instagram.com/hjcsports & ag2rcitroenteam.com
Komfort nade vše
Co se komfortu týče, koukejte na velikost a taky na hmotnost. Lehčí helma znamená menší zátěž pro krční páteř a ve výsledku i větší komfort při jízdě. Vyšší cenovka pak většinou znamená i větší prostor pro výrobce sáhnout po dražších, ale lehčích materiálech. Běžná helma váží kolem 250-300 g. Ty nejlehčí a nejdražší silničářské helmy se umí dostat i pod hranici 200 g. Hlavně silničáři totiž řeší váhu a za úsporu gramů jsou ochotní si připlatit.
Komfort zvyšuje i správné odvětrání. Neztrácejte ale čas počítáním větracích otvorů. Mnohem důležitější je jejich rozmístění. Výrobci helem investují nemalé prostředky na to, aby našli dokonalý poměr mezi počtem větracích otvorů, mírou odvětrání, aerodynamikou a pevností celé helmy. Třeba HJC má svůj vlastní aerodynamický tunel, ve kterém proudění vzduchu důkladně analyzují. Pokročilý vývoj se pak odráží jak ve výkonu helmy, tak v její ceně. Pro vrcholové sportovce, ale i zapálené hobíky, kteří v sedle tráví každou volnou chvíli, jsou však lepší aerodynamika a trocha komfortu navíc zásadní.
Praktické vychytávky
Výrobci helem přicházejí každý rok s inovacemi, které mají zvyšovat komfort i bezpečnost jezdců. Někdo ocení odnímatelný kšilt, jiný zase zabudovanou blikačku na zátylku nebo integrovaný držák na kameru. Velmi praktická je třeba vyjímatelná a pratelná výstelka nebo síťka proti hmyzu v předních větracích otvorech. Pohodlný je i patentovaný systém Selfit v helmách HJC, který eliminuje tradiční utahovací kolečko vzadu a automaticky se přizpůsobuje různým velikostem hlavy.
A pokud jste hračičkové nadchnou vás ultrasmart modely helem LUMOS s vestavěnými světly i blinkry a vlastní appkou. Ta umožňuje personalizovat režimy svícení, sledovat výkony jezdce a dá se propojit s jinými sportovními aplikacemi jako Strava nebo Apple Health.
Německý výrobce helem Cratoni zase přišel s crash senzorem C-Safe, který měří síly vznikající při pádu. Jakmile senzory vyhodnotí možnost pádu, snímač začne komunikovat s vaším chytrým telefonem a prostřednictvím SMS zprávy odešle vaši polohu přednastaveným nouzovým kontaktům.
Neúprosná řeč čísel
Už v úvodu zaznělo, že cyklisté, kteří nosí přilbu, podstupují podle BESIPu 19x menší riziko úmrtí než ti, kteří ji nepoužívají. Jeden z tuzemských výzkumných projektů, zaměřených na používání cyklistických přileb, analyzoval 119 cyklistů, kteří byli v průběhu let 1995-2013 usmrceni ve dvou krajích ČR. Studie došla k závěru, že 37 % cyklistů dopravní nehody mohlo přežít, kdyby použili cyklistické přilby (zdroj zde).
BESIP dále uvádí, že s pomocí ochranných přileb lze předejít 83 % fraktur lebky, 53 % zranění měkkých částí hlavy a 48 % poškození mozku. Z dat projektu Na kole jen s přilbou vyplývá, že z 40 usmrcených cyklistů na českých silnicích v roce 2020 jich až 29 (73 %) nemělo helmu.
Nakonec není až tak důležitě, kolik vaše helma stála, ale jestli jste ji ve chvíli nárazu či pádu měli, nebo neměli na hlavě. Každopádně zdravi a bezpečnost na kole nejsou podle nás oblasti, ve kterých byste měli šetřit. Pokud vám to peněženka dovolí, sáhněte po dražším a technologicky pokročilejším modelu. Však to znáte... Čert nikdy nespí.
Mohlo by vás zajímat:
